Osobní laserdanceův blog

Tak na začátek bych začal pěkně „z ostra“ pořádnou diskotékou. Ano, Twenty 4 Seven se svým hitem Is it love válcovali hitparády roku 1993. Neuvěřitelný disco, který mi hýbe se zadkem i více než 16 let po jejím vydání (panebože, to je to už tak dlouho? ).

V rytmu disca budeme i nadále pokračovat. Skvělí E-rotic (vznikli v roce 1994) přinesli písničky ve stylu eurodance (jejich pozdější alba se nesly už v duchu dancepop až europop, bohužel..) s neuvěřitelnými klipy (jako malému špuntovi se mi vryl do paměti doktor skákající po obřím ňadru údolím, tvořeným samými malými ňadry, aby dorazil k velkému Hlavnímu Ňadru). Velmi se mi líbí song Help me mr. Dick. D-D-D-D-D-DEEPER!

Jako jedni z mála „old school disco projektů“ (to je můj pojem )zůstali na scéně velmi dlouho a zajímavá je určitě i LIVE verze jejich velkého hitu Fred, come to bed. Dnes vystupují pod jiným názvem, a to S.E.X.Appeal. Písničky se nesou ve vtipném erotickém duchu, ale jsou stravitelné i pro děcka (i kvůli srandovním animovaným klipům, které opravdu nemají chybu). Takže ta LIVE verze je zde:

A na závěr hit, kterým válcovali v roce 1994 hitparády – Max, don't have sex with your Ex. Typický eurodance žánr – věc, která dneska prakticky vymřela. Budiž mu šuplíky DJů lehké.

Z diskotékových vod se nyní přesuneme někam úplně jinam, na českou „rockovou“ scénu. Jedem z mála evergreenů české pop/rock hudby postsocialistické éry .

Výše uvedená klasika Hrobař od skupiny Premier ještě dneska sporadicky zaznívá z různých rádií.. Narozdíl od této hitovky, moje platonická láska ze školy a školky (ano, už kolem první třídy mě braly ženský! ). Michaela Paštěková, slovenská dětská hvězdička, se vytratila neznámo kam. Nic moc jsem o ní dnes nevygooglil, vím jen že nazpívala 2–3 hity, které také kdysi lomcovaly žebříčky československých hitparád. Nejvíc se mi líbí (a ano, přiznám se bez mučení, občas si to na dobrou náladu pouštím i teď) nesmrtelný song So mnou nikdy nezostárneš.

Tu ale nejspíš moc neznáte. Rozhodně vám ale musí být povědomá (pokud Vám tedy už bylo více jak -cet let, mladší se asi „nechytají“ ) písnička Sprayer Frayer. Flanelový mikiny, zapráskaný pomalovaný ulice, kolobo-kolobo-džódžo a LET'S ROLL! Ano, i takhle vypadal československý „streetart“ v raných porevolučních dobách .

Vězte, že málokdo si vybaví následující song předtím, než zazní refrén. Nikdy nezober drogu byl hit, který se většině lidí, kterým jsem to pouštěl zaryl popěvkem „..padá, padá padá, na DNO!..“

Když jsem tak začal vtipným „streetartem“, nyní se podíváme na perlu českého hip hopu. Aano, ať si říká kdo chce co chce, Chaozz byla první hiphopová kapela, která mě opravdu chytla za koule. Deph, Buzz, Fugaz a Rusty (na další členy si zpaměti nevzpomenu ) byli týpci, kteří se mi nesmazatelně vryli do paměti i tím, že jsem si koupil postupně veškerou originální diskografii celé kapely. Bylo to v době kdy jsem začal chodit na koupaliště protože můj počítač Cyrix Instead 233 Mhz se v teplých prázdninových dnech přehříval a já nemohl pařit Duke Nukem 3D . Tuším, že to byla 5–6 třída ZŠ, a našetřit na jedno originální CD nebyl zrovna med. Ale hit jako Vodopády se hraje dodnes na diskotékách, což mně nesmírně těší. Trošku pozapomenutý „megasong“ Televize vám přináším na stříbrném podnose .

Hity jako Policyjeeee nebo Planeta opic netřeba představovat, proto postupme dále v naší relaci „Hledáme ztracené skvosty hudební tvorby“ . Co si představíte pod pojmem jako „přemnožená vlasatá rodina, která hraje zamilovaný písničky“? Ano, Kelly Family. Pamatuju si na velké plakáty z Brava, které měla moje ségra nalepené na zdi. Tihle skoro „středověcí“ týpci v čele s tenkrát neodolatelným Angelem (schválně si ho zkuste vygooglit dnes ) nahráli mnoho hitů a způsobili doslova mánii. Mně se dodnes líbí (i když je to přeslazené klišé) song I Can't Help Myself. Pěkný brknání na kytaru, prý to složil nějaký slečně když do ní byl zamilovaný či co.. Prostě romantika na n-tou, ale koneckonců proč ne .

Ještě bych chvíli zůstal u romantiky. Zkuste nacucat trošku té mystiky ze záhadné písničky, která byla nazpívána nesmyslným jazykem připomínající latinu. Skupina Era najednou přišla s hitem Ameno, rozdrtila hitparády a zase zmizela (alespoň já o ní už nic neslyšel). Jako kluk jsem vždycky čekal na konec, až ta holka rozsekne ten kámen .

Tak co, jste zalití nostalgií a vzpomínáte? Tohle blognutí zakončím skvělou písničkou, na kterou mám velmi silné vzpomínky. Když jsem začal chodit na disco a Tatu byli na vrcholu se svými mírně lesbickými a sexuálními písničkami a klipy (nezapomeňte že jim bylo kolem 15ti a převážně pravoslavně křesťanské Rusko je poměrně odsuzovalo), tak jsem měl svůj první francouzák (jojo, byl Jarmark) a první vážnější (přesněji týdenní) vztah.A s holkou!. Takže dámy a pánové, tady to je. Nas nedogonyat od skupiny Tatu!

Samozřejmě existje spousta zapomenutých „boy bandů“ a jiných kapel, třeba si vzpomínám na Backstreet boys, N'Sync (dokonce si zahráli i v Simpsnech – „Jee, to jsou N'Sync!“ „Nech toho Milhousi, kecy nemají smysl“), nebo třeba S Club 7 – kteří natočili i mezi teenagery populární seriál, který běžel i v českých televizích, a ještě nemůžu opomenout dodat, že členky tohohle posledního uskupení byly a nejspíš ještě jsou neuvěřitelně sexy , ale jejich hudba ve mně žádné hlubší vzpomínky nezanechala. Takže zde jsem uvedl opravdu jen písničky, které mně tak napadly (a nejsou ani chronologicky řazené), a ke kterým mám určitou citovou vazbu. Howgh, domluvil jsem.