Osobní laserdanceův blog

Zajímavá odpověď č.1

Chlap je pro mě prostě chlap . Měl by se umět postarat o rodinu i děti a to i v případě, kdy to finančí nebo jiná situace dost ztěžuje. Musí být galantní a mít svou hrdost. Chlap, co se nedokáže o moji rodinu postarat, není chlapem.  Není to pro mě myslitelný, nechat rodinu živořit.

Můj koment

To byla standardní odpověď většiny slečen. Otázkou je, nakolik to myslí upřímně . Nicméně je zde vidět, že určitý zvyky a tradice při vybírání partnera ještě nejsou vymizelý a holky nad dvacet už to mají v hlavě srovnaný.. Doteď si vzpomínám na tu strašnou prohru, kdy mě v 16–17 letech odmítla slečna s tím, že jsem pro ni moc hodný a že by se se mnou nudila. „Petro, doufám že jsi už dostala rozum“ .

Zajímavá odpověď č.2

Rozeznávám kluky a chlapy. Kluk přizná svoji chybu, nehodlá se schovávat za „chlapské ego“ – je schopný se zeptat na cestu když bloudíme. Když mu říkám moje prožitky a zážitky, bere Tě jako jedinečnou bytost a „klukovsky“ mě miluje nebo je do mě zamilovaný. Nehodlá mě škatulkovat podle svých bejvalek a neoblbuje Tě trapnýma kecama. Kluci jsou většinou přirozeně dominantní, nedávají to většinou najevo, jen když jde do tuhýho. Nepotřebujou si masírovat ego před ostatními „chlapy“ a nemusí jezdit ve velkým autě, aby všichni čuměli, jaký to jsou borci. Nemaj vymytý mozek.
Chlapi jsou přesný opak toho, co jsem řekla výš. Co se mi ale na nich zase líbí je to, že v posteli neberou tolik ohled na holku (teď to vyzní možná trošku divně, ale když si mě chlap „vezme“ v posteli, přijde mi to mnohem víc sexy než když „romantickej kluk“ se snaží být pořád „něžný“).
Ale v důsledku se mi líbí kluci a chtěla bych být jenom s klukem. Chlap nemá svoji hrdost, neustále si hraje na něco, co mu diktuje společnost a je z toho potom právem frustrovanej, protože stále si musí hrát buď:

• Na drsňáka (agresivně)
• Na frajera a podvádí, případně flirtuje s jinýma holkama (pasivně a tajně)

Prostě kluci ještě neztratili lidství a přirozenost. A toho já si na nich cením nejlíp .

Můj koment

Tahle odpověď mi byla hodně blízká a hlavně tím je dokázáno, že vy ženy vážně chcete hodný kluky a to po problázněný pubertě, kdy si holka teprve formuje svého „pana dokonalého a dejme tomu od dvaceti si hledá někoho, kdo se mu co nejvíc přibližuje. Takže hodní kluci, nemusíte se bát, jediný co vás může naštvat je to, že si v pubertě pravděpodobně moc nevrznete .

Zajímavá odpověď č.3

Pro mě je pořádnej chlap někdo, kdo je už dospělý, neumí si hrát a povznést se nad věci. Dost se třeba povyšuje nebo si na ostatních léči ego, ženský bere jako méněcenný, svoji holku třeba podvádí a přitom na ni žárlí. Chybí mu lidství, soucit, atp.. Kdyby si na to jenom občas hrál, tak je to machýrek, je to blbý, ale dá se to překousnout. Ale pokud to myslí fakt vážně, je to chlap a nelíbí se mi to. Proto je pro mě „chlap“ pejorativní výraz a přesně jak říká <viz. odpověď č. 2>, taky se mi líběj jenom „kluci“.

Můj koment

Opět hodně podobná odpověď. Ale tady je už vidět, že slečna opovrhuje negativními projevy maskulinity a že se snaží vyhledávat empatičtější kluky. Nicméně dle mého názoru to je pořád ještě v normě.

Co z toho vyvodit?

Že „japonský trend“ je u nás už relativně dost vidět, nicméně existuje ještě slušná většina holek, které to mají v hlavě natolik srovnané, že chtějí vyloženě chlapa(kluka, whatever), který je povede, bude mít ve vztahu viditelnou převahu (ačkoliv v důsledku mohou být „šedé eminence“ ony) a nebudou chtít partnera, se kterým si společně zajdou na kosmetiku . Díky bohu. Otázkou je, co bude za 5, 10 let..