Dlouho mě trápil můj příliš hlasitý notebook HP 4720s v Ubuntu. Větráky chlazení jely většinou prakticky na plný výkon. Snažil jsem se pomocí cpufreq snižovat taktovací frekvenci procesoru a nějak rozumně jej škálovat, ale bez nějakého valného výsledku. Teprve po delším googlení jsem zjistil, že problém dělají grafické drivery fglrx, které jsou dost mizerné a nepříliš odladěné. V notebooku je karta Ati Radeon 5470, což poskytuje rozumný výkon na normální práci, ale hry mladší 3 let si na tom moc nezahrajete. Nicméně i přesto je chlazení laptopu hodně hlučné, což beru asi jako jedinou, ale poměrně dost velkou nevýhodu. Naštěstí jsem narazil na zajímavý návod, jak hlučnost notebooku utlumit. Postup bude IMHO identický i pro jiné laptopy s obdobnou konfigurací (tedy grafickou kartou ATI Radeon).
Ano, původně jsem to chtěl zařadit do příspěvku „10 věcí, co mě serou vol. II.“, ale nakonec jsem se rozhodl, že si to zaslouží svůj vlastní příspěvek. Tahle vlastnost dohání každého normálního chlapa k šílenství. Vážně. Nedělám si legraci 
.
Dneska je mi prostě nějak mizerně. Znáte někdy ten pocit? Prostě nemáte problém, příjemně strávíte den i podvečer, ale najednou jakoby přes vás přejde stín, šlápnete do psího hovna nebo vás pokadí holub a najednou je celá veselá a optimistická nálada v čoudu.
A někdy vás ani nemusí rozmanitá pražská fauna oblažovat svými exkrementy, někdy stačí k prvotnímu nasrání i hloupost, jako bezohledný řidič, co vás nahodí kaluží nebo jakýsi šulin v autobuse, co si není schopný sundat batoh ačkoliv je v autobuse takový nátřesk, že se na jeho batoh musíte lepit, a zatímco se vám pupek tře o tesilový batůžek značky Adidos, vy se mezitím vesele koukáte zezadu na hlavu na lupy dotyčného.
Narazil jsem na parádní video s driftováním na mašině. V autě to zvládne každý jouda, ale na jednostopý „mrše“? 
Moc šikovný borec..
Tak jsem se rozhodl vyzkoušet i další sociální služby, jako je Twitter a Foursquare. Na Twitteru jsem se zaregistroval už pěkných pár měsíců, ba možná i let zpátky. Nikdy jsem tomu nepřišel na chuť, Twitter mi vždycky přišel strohý a naprosto „user un-friendly“.
Ohledně Foursquare, věděl jsem, že něco takového existuje, ale nepoužíval jsem to – uživatelská základna v Čechách nebyla moc velká a upřímně, nevím proč bych měl někomu sdělovat, kde zrovna sedím v kavárně nebo kde momentálně pracuji.
Jenomže časy se mění a na Foursquare mě upozornila moje sestřička – popisovala, jak je super vědět, kde se momentálně nachází její přátelé, jak je super zjišťovat tipy pro místa v okolí, atp.
Kluk mezi 24 lety a smrtí. Má rád život, pohodu, motorky, zbraně a občas si myslí, že snědl veškerou moudrost světa. Pokud Vám ani tohle nestačí,