Tak jsem se jednou probudil do nového rána.. Kouknu z okna a rozespale zírám do bílého závoje, který jemně obepíná pozůstatky socialistické éry na jižňáku.. Dělám si čaj, snídám koláč. Rychle se zcivilizovat, hodit notebook do batohu a udělat si kafe na cestu.
Vycházím ven a bílý opar mě pohlcuje jako velká nenasytná příšera; jen občas vnímám magické stíny, které mě buď míjejí, nebo někde v dálce se pohybují.. Celá Praha je jakoby tišší, jakoby všichni respektovali a trochu se i báli toho neznámého bílého svinstva..
Vystoupím na zastávce v jedné z nejhnusnějších částí Prahy; Háje. Pokud někdo neví, co si představit pod pojmem absolutní komunistická urbanizace, tak jeďte tam. Mohutné šedé dvanáctipatrové paneláky se tyčí do velkých výšek, nemáte šanci zahlédnout větší počet stromů u sebe. Sem tam je vidět seschlý stromek, který se jako Don Quijot snaží proti té všudypřítomné šedi bojovat – marně. Vše v kubistickém stylu, žádné zaoblené, moderní tvary. Jen krychle, dlaždice, staré a dnes už uzavřené komunistické budovy, ve kterých dřív bylo holičství, potraviny atp.. Dnes je v nich kasíno, hospoda anebo chátrají..
Občas to tu smrdí chcankou, potrhané plakáty jsou na každé stěně.
Všudypřítomné grafitti a létající igelitky, smrad a lidé nestarající
se o nikoho jiného než o sebe; vítejte v moderní, kosmpolitní
společnosti 
.
(Foceno mobilem)
I přesto je to ale tak nějak fascinující .
««« Předchozí text: Tuning MP5K/MP5 PDW + RIS mod Následující text: Výchova je náročná věc »»»
Komentáře k textu
- Formulář pro nový komentářJe to fascinující..:) A ta první fotka je trochu psycho, když roluješ nahoru a dolů..:D Ale je fakt, že působí hodně komunisticky. Skoro jako by nebyly foceny v roce 2009, ale někdy za éry hlubokého totalismu..:)
