www.hermansky.org

Čestná smrt je lepší než život v hanbě.Publius Cornelius Tacitus

Dead line se blíží

OK. Tak finišuju bakalářku; bohužel všechno nechávám na poslední chvíli, naštěstí profesor mi už vrátil verzi s připomínkami s tím, že je to mezi 2–3.. Takže ještě přepracovat, něco porobit, vytisknout, svázat, a finito :).

Po dlouhé době mám chuť sednout si někam na pivo s dobrými přáteli a pořádně se odreagovat.. Asi to podniknu tenhle víkend, možná podniknem i to finální vymetení pavučin z hlavní a konečně vyrazíme ven.. Doufám :).

Něco pro muže.. :)

Tohle jsem sem musel hodit.. POZOR! Pouze od 18, případně 21 let!!

Airsoftová bomba

Takže je to tady. Konečně jsem ve spolupráci s člověkem, který tomu rozumí :-) navrhli a postavili model „filmové bomby“, použitelný pro bojové sporty jako je paintball nebo airsoft. Jedná se o tištěný spoj s 20ti žilovým kabelem, který se dá vyvést kamkoliv a pozapojovat si dle Vaší fantazie. Specifikaci, funkce, fotky a video najdete níže:

Větrné mlýny

Probouzím se.. Vše vypadá tak cize, jako bych to ani nebyl já. Cítím, jak mi pulzuje tepna na zpoceném krku, ležím a nechci se ani pohnout. Co je to za divný pocit? Cítím studený pot na zádech, koukám na strop – je tam jakási malá tečka. Jen malý defekt na ohromném bílém poli, jako malý vor trosečníka na širém oceánu běloby. Kde to jsem? Co tu dělám? Zvedám se z lůžka, chladnější vzduch obejme mé tělo a já cítím, jak mi přes záda projel mráz, jakoby na mě sáhla smrt.. Oklepu se. Po bezesném, hlubokém spánku si začínám uvědomovat čas, prostor a sám sebe. V hrdle cítím úzkost, i když nevím z čeho; je to z té samoty? Podívám se z okna.. Jako ohromný kyklop z Odysseii se na mě dívá ohromné panelové betonové monstrum. Nebe je ocelově temné a přechází v temně safírovou modř. Jejich moc je krásná, ale děsí. Betonová šeď je všudypřítomná, ale v obejmutí paprsků světla večerního osvětlení to nevypadá tak zle; jakoby svoji hnusnou podstatu onen beton schoval za mimikry teplého, oranžovo-modrého nádechu, který říká „neboj se mně..“. Oblékám se do kalhot, beru vyztuženou bundu.

Dost brutální nákup v Albertu

Upřímně, opravdu nevím co ty slečny kupovaly. Jediné, co vím je to, že toho bylo zatraceně hodně :-). Když jsem přišel, tak stály u pokladny, já mezitím nakoupil, zaplatil a odcházel a ony teprve doskládávaly věci té slečně napravo do batohu a do tašek..

Starší texty naleznete v archivu.